Zazous

Swing získal ve 40. letech velkou oblibu také v Evropě. Ve Francii se fanoušci jazzové a swingové hudby ovšem sdružovali mnohem dříve, jelikož Paříž patřila k jednomu z center nejen evropského, ale i světového jazzového dění. Působil zde například legendární kytarista Django Reinhardt, světově proslulá tanečnice Josephina Bakerová a mnoho afroamerických hudebníků, protože se zde cítili svobodněji než ve Spojených státech. Největší růst francouzské swingové komunity však vypukl až v roce 1940 po festivalu jazzové hudby v Hot Club de France, na kterém vystupovali nejlepší francouzské orchestry. Zájem byl tak velký, že zatímco na podzim 1940 čítala členská základna klubu zhruba 400 členů, na jaře roku 1941 jich bylo již 5000.

Nejoddanější francouzští swingaři byli označováni jako Zazous. Toto pojmenování získali díky písni Caba Callowaye Zah Zuh Zaz, kterou nahrál se svým Cotton Club Orchestra v roce 1933. Calloway zde v refrénu předzpívává slova zazou-zazou-zazou-zay a členové orchestru mu odpovídají. Píseň se stala mezi francouzskými swingaři tak populární, že tato slova posléze označovala jejich styl. 

Jejich oblečení tvořili volná saka kostkovaného vzoru s několika kapsami, košile s vysokým límečkem, kravata, úzké kalhoty, ponožky křiklavých barev a boty s vysokou gumovou podrážkou. Nejdůležitější součásti jejich vizáže byl však účes. Vepředu ho tvořili dvě napomádované vlny padající do čela a vzadu delší vlasy sahající přes límec.  Pánové si také velice oblíbili úzký knírek po vzoru Djanga Reinhardta. Nedílnou součástí byl, stejně jakou u Zuit Suits, řetízek na hodinky nebo klíče, ovšem o mnoho kratší. Poté černé sluneční brýle a deštník, který se nosil vždy zavřený, jelikož nesloužil jako ochrana proti dešti, ale symbol solidarity a soudržnosti s Velkou Británií.

Ve válečném období však stejně jako američtí swingaři, tak i ti francouzští byli kritizováni a odsuzováni za to, že poslouchají a produkují tzv. "žido-negerskou" hudbu, nesmýšlejí vlastenecky a svou dekadencí snižují národní hrdost a představují národní ostudu. Později se stali terčem karikaturistů a příslušníků mládežnické kolaborantské organizace Francouzská lidová mládež (obdoba německých Hitlerjugend), kteří je fyzicky napadali a jako výraz pokoření jim stříhali jejich načesané vlny a dlouhé vlasy. Do snahy zničit swingové hnutí se rovněž zapojila i francouzská policie, která dělala razie v tanečních klubech a kavárnách, zatýkala a posílala Zazous na nucené práce na venkov nebo dokonce transportovala do německých pracovních táborů.