Swing Boys

Swing se na přelomu třicátých a čtyřicátých let šířil celou Evropu a nevynechal ani nacistické Německo. Zde získali swingaři mnoho pojmenování, sami si říkaly Swing Boys, Hot Boys, Easy Boys nebo Swings, po svém boku měli Swing Girls, Swing Babies či Jazz Katzen. Nacisté pro ně měli jednotné pojmenování a to Swing Jugend neboli swingová mládež a většinová společnost jim přisoudila název Swing Heinies, což by se dalo volně přeložit jako "swingoví lojzové", což některým swingařům vůbec nevadilo a sami se takto označovali. 

Největším centrem německé swingové kultury se stalo přístavní město Hamburk, jelikož jeho multikulturní prostředí a vazby na Velkou Británii tvořili ideální kombinaci. První skupina lidí, kteří obdivovali anglickou hudbu, oblečení a tanec se objevili na počátku roku 1938. Jednalo se však o uzavřenou společnost, kterou tvořila převážně mladá generace z lépe situovaných hamburských rodin a členství znamenalo určité sociální postavení, ale obliba tohoto životního stylu se záhy začala rozšiřovat z relativně uzavřených gentlemanských klubů do ulic a dalších veřejných prostor. 


Oblečením se Swing Boys snažili co nejvíce napodobit britskou módu tehdejší doby, kterou charakterizovali dlouhé kabáty bílé barvy nebo nápadně kostkovaného vzoru, výrazný klobouk, kravata s malým windsorským uzlem, bílé šály a boty s vysokými podrážkami. Důležitou součástí vzhledu hamburských Swing Boys byl účes. Chlapci nosili vlasy splývající na ramena zhruba třicet centimetrů dlouhé, které často tužili cukrovou vodou. Nedílnou součástí byl opět deštník, který nebyl nošen za účelem ochrany proti dešti, ale jako symbol Velké Británie.   


Swingaři chtěli nejen svým oblečením, ale také svým postojem a ležérní chůzí dát jasně najevo svůj odmítavý přístup k nacionálně socialistickým idejím. Zdravili se vlastními pozdravy, jimiž často parodovaly ty nacistické. Ve filmu Swing Kids, který je natočen právě podle vzoru hamburských swingařů, se objevuje zvolání Swing Hail. Dále to byl podobně znějící pozdrav Swing High nebo Heil Hotler. Ze slova "hot" se často vytvářela slovní spojení, která jasně vystihovala spojitost se swingem neboli hot jazzem. Párty ve swingovém stylu byla Hot fest, výstřední účes Hot Schnitt a kufříkový gramofon Hot Koffer nebo Hottophon. 



Toto jednání a samozřejmě poslouchání a podporování "židonegerské" hudby vyvolalo okamžitou reakci nacistů. Kromě poslouchání swingu byl považován za nepřípustný také swingový tanec a přestože nebyl vydán žádný centrální zákaz, převzaly tento úkol orgány lokálních správ a bezpečnostní složky. První výnosy, které zakazovali tančení a veřejnou reprodukci swingu, byly vydány v roce 1937 v Düsseldorfu a v létě roku 1939 platili obdobné zákazy na téměř celém území Německa. 


Se sílícím tlakem nacistických úřadů se začali swingaři stahovat z veřejných kaváren a tančíren do soukromých bytů, kde pořádali swingové sešlosti. Jelikož se však jednalo o velice početnou komunitu a potřebovali pro své působení větší prostory, pod záminkou oslav narozenin nebo jiné neswingové akce pronajali taneční sál, pozvali orchestr a Hot fest mohl začít.

Netrvalo to ovšem dlouho a o večírcích se dozvědělo vedení NSDAP i nejvyšší funkcionáři Hitlerjugend a začali tyto tančírny vyhledávat ve snaze zničit swingovou kulturu. Gestapo ve svých dokumentech uvádí, že tajné swingové kluby, které jazzový fanoušci vytvářejí, představují svými protistátními a anglofilními postoji velké nebezpečí pro dospívající mládež, kterou považovali za budoucnost říše. Když se jim podařilo vypátrat místo konání takovéto akce, gestapo obsadilo sál, uzavřelo východy a přítomní museli nastoupit do řady, legitimovat se a byli vyslícháni. Swingaři zatčení v ilegální tančírně byli buď nuceni přidat se k hitlerjugend, nastoupit do války nebo byli transportováni do pracovních táborů. Takovéto zásahy ještě více prohloubili vzájemnou nenávist swingařů a nacistů. Swing boys často sami provokovali členy hitlerjugend tím, že zpívali na ulicích swingové písně, vysmívali se jim a vzájemně se dokonce fyzicky napadali. Komunita přesto sílila a nová generace swingařů se dožila pádu nacismu.